února 16, 2021

Studie v oblasti ekonomie, sociologie a lidského zdraví zabývající se teplotními podmínkami na pracovišti říkají jedno: na teplotě v místnosti záleží. Většina se shoduje i v tom, že se ideální teplota pohybuje okolo 22 . Nevyhovující teplotní podmínky ve firmách však nejsou žádnou raritou. Dokonce patří mezi nejčastější důvody, proč lidé odcházejí ze zaměstnání. 


Výzkum platformy CareerBuilder vedený ve Spojených státech v roce 2018 ukázal, že téměř polovina z 1 012 sledovaných pracovníků, zaměstnaných v soukromém sektoru na plný úvazek, vnímala svou kancelář buď jako přetopenou či málo větranou, nebo jako příliš chladnou. Pro 51 % z nich bylo studené pracoviště příčinou snížené produktivity a 67 % tvrdilo totéž o práci v kancelářích, v nichž bylo velké horko.

Taková situace nemá univerzální řešení. Preference zaměstnanců v jedné kancelářské budově totiž vždy budou trochu odlišné. A tak zatímco se šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg nejlépe soustředí při teplotě okolo 15 ℃, jiní by za stejných podmínek šli do práce jedině s šálou a rukavicemi nebo v termoprádle.

 

Co říká zákon

Ať už patříte mezi otužilce, nebo zimomřivce, měli byste vědět, že zaměstnavatelům ukládá povinnost zajistit zaměstnancům dobré mikroklimatické podmínky zákon. Konkrétně zákoník práce stanovuje povolenou teplotu na pracovišti podle druhu činnosti – záleží tedy, zda jde o práci manuální, nebo spíše sedavého charakteru.

U kancelářské administrativní práce, která se vykonává vsedě a s minimální pohybovou aktivitou, by proto teplota měla dosahovat minimálně 20 a maximálně 27 °C. Čím je práce fyzicky náročnější, tím klesá i povolená teplota, nejnižší dovolené teploty na pracovišti se ale pohybují mezi 10 a 20 °C.
U nižších teplot pak platí časový limit, ve kterém zaměstnanec smí pracovat. 

A i když zákoník práce po zaměstnavatelích nevyžaduje, aby do svých podniků instalovali klimatizaci, definuje limity pro nastavení teploty v případě, že pracoviště klimatizaci má. Pro kanceláře v tomto případě platí, že by se nastavení klimatizace mělo pohybovat mezi 22 až 24,5 °C a rozdíl vnějších a vnitřních teplot by neměl překročit 5 – 6 °C. Když je teplotní rozdíl větší, může u citlivých lidí způsobit při přechodu z jednotlivých prostředí nachlazení. Zároveň ale platí, že při sedavé práci v kanceláři by měla teplota vystoupat maximálně k 27 °C a při teplotě nad 36 °C je nutné zavést režimová opatření a poskytnout zaměstnancům tzv. ochranné nápoje.

Když tělo ani čísla neošálíte

Komplikací při hledání ideální teploty může být i rozdílné nastavení mužů a žen. Ženy zpravidla pociťují chlad dříve než muži. Studie publikovaná na vědecké platformě PLOS One potvrdila, když zjistila, že se muži cítí nejlépe při teplotě 22 °C, kdežto ženy mnohdy preferují teplotu kolem 25 .

Obecně platí, že teplota mezi 20 až 25 tvoří zlatou střední cestu pro většinu zaměstnanců. Nejde přitom jen o pocit pohodlí. Lepší teplotní podmínky můžou zaměstnavatelům ušetřit až 10 % výdajů díky práci, kterou zaměstnanec odvede, pokud mu není zima ani horko. S tím souhlasí i profesor Alan Hedge z Cornell University, který řekl, že „zvýšením teploty do té míry, že se zaměstnanec bude cítit příjemně, ušetří firma přibližně 2 americké dolary za jednoho pracovníka za hodinu”.

Jak je možné, že má teplota vzduchu tak přímý vliv na výkon? Pokud tělo musí vynaložit zvláštní energii, aby zůstalo teplé, nebo se naopak zchladilo, přichází o energii na soustředěnou činnost. Když je ale dosaženo ideální teploty, koncentrace se zlepšuje. Chladnější teplota zase způsobuje, že se naše svaly se napínají, a tak cítíme tenzi a bolest – což ovlivňuje především ženy, které mívají méně svalové hmoty než jejich mužské protějšky. A aby toho nebylo málo, rozdílné vnímání ideální teploty dokáže narušit i vztahy mezi zaměstnanci. Výzkum zmiňované platformy CareerBuilder uvedl, že až 15 % zaměstnanců zažilo hádku s kolegou kvůli teplotě v kanceláři a téměř 19 % z nich během léta tajně změnilo teplotu v místnosti.

Pokud se vám tedy nelíbí teplotní podmínky v práci, nebojte se o tom mluvit s ostatními. Čím dál více zaměstnavatelů začíná chápat, že člověk, který se musí neustále adaptovat na nepříjemné podmínky, přichází o významné množství energie a motivace k práci – a to i přesto, že ho práce baví. Proto je nezbytné najít s kolegy kompromis, nebo jít za šéfem a požádat ho o jiný pracovní stůl – ať už blíže oknu, pod větrákem, či vedle topení.
CBRE-Infografika