května 26, 2021
I když by se mohlo zdát, že technostres souvisí s elektronickou taneční hudbou, na vině jsou v tomto případě všudypřítomné technologie. Ty nás totiž dokážou pořádně zahltit, a dokonce způsobovat úzkosti. Jak nepříjemným pocitům předejít?

Dobrá integrace nových technologií může firmu posunout dál. Špatná integrace zaměstnance zahltí, sníží jejich produktivitu a může jim přivodit i úzkosti. To samé platí pro osobní život – pokud ho od toho pracovního vůbec dokážete odlišit.  

Právě z neustálé přítomnosti technologií a stírání hranic mezi prací a volným časem vzniká takzvaný technostres – neboli nepříjemné pocity a úzkosti spojené s používáním informačních a komunikačních technologií. Patří mezi ně i nespavost, bolesti hlavy, neschopnost soustředit se nebo třeba netrpělivost. Příčinou může být i závislost na sledování dění. „Technostres je rovněž stav, kdy se bojíme odpojit od technologií a informací, které nám tyto technologie přinášejí,“ uvádí profesor klinické psychologie Jon Elhai ve studii pro odborný časopis Computers in Human Behavior.

shutterstock_1731450688
(zdroj: shutterstock)

S technostresem je také spojená takzvaná technoinvaze, tedy neustálé napojení na online platformy, ať už jste kdekoli a kdykoli, a připravenost plnit pracovní úkony v jakoukoli dobu. A taky technonejistota, kdy se bojíte, že technologiím nedokážete dostatečně porozumět, a ve výsledku vás připraví o práci. Takové pocity přitom zdaleka nejsou jen záležitostí posledních let. 

Online jako nikdy dřív 


Technostresem se už v polovině 80. let minulého století zabýval americký psychoterapeut Craig Brod. Tedy v době, kdy věda intenzivně řešila vliv televize na společnost, a rozvíjel se trh s prvními osobními počítači. Od té doby se však možnosti nových médií mnohonásobně rozšířily, přibyly sociální sítě, salvy notifikací, chaty a nepřetržitý informační tok. Pandemie COVID-19 navíc tlak digitálních médií na nás ještě zesílila.

shutterstock_1196187625
(zdroj: shutterstock)

Součástí technostresu je dnes běžně například takzvaný syndrom FOMO. Zkratka pochází z anglického „Fear of Missing Out“ a popisuje strach z toho, že nám něco unikne. Co když zrovna někdo na Twitteru zveřejnil zásadní informaci? Nebo podniká něco zajímavého bez nás? Studie potvrzují, že kvůli sociálním sítím a moderním technologiím míváme rovněž pocit nedokonalosti, nespokojenosti a neustále se srovnáváme s ostatními. Vždyť online uvidíte spíš úspěchy a zamilované fotky z dovolené. O hádce, která snímkům předcházela, se už ale nemluví.

shutterstock_1573945981
(zdroj: shutterstock)

Negativní vliv technologií a sociálních sítí na lidskou psychiku potvrdil i výzkum z roku 2018, který vyšel v odborném periodiku Journal of Social and Clinical Psychology. Vědci zkoumali chování studentů Pensylvánské univerzity a zjistili, že když dotyční trávili na sociálních sítích méně času, měli také menší pocity úzkosti a netrpěli tolik depresemi. „Výsledky ukázaly, že pokud limitujete čas strávený na sociálních sítích na 30 minut denně, můžete zvýšit svou životní spokojenost,“ uvádějí autoři výzkumu.
 

Nerušit = neznervózňovat  


Pokud se chcete technostresu vyhnout, měli byste obsahy na sociálních sítích brát s rezervou a kriticky o nich přemýšlet. Podle digitálního trenéra Petra Máry je rovněž zásadní zjistit, jaký vztah máte k technologiím. Stačí jednoduchý test. „Přes chytrý telefon dejte gumový náramek nebo gumičku do vlasů. Jde o to, abyste při každém použití telefonu museli překonat určitou překážku a zároveň si uvědomili, jak dlouho uplynulo od posledního odemčení.“ Jinak řečeno – zjistíte, do jaké míry jste závislí na neustálém sledování dění kolem vás.  

Avšak i samotná přítomnost telefonu ve stejné místnosti podle časopisu Journal of the Association for Consumer Research způsobí, že se vaše kognitivní schopnosti sníží, a vy se pak hůře učíte nové věci nebo plníte úkoly. A to dokonce i tehdy, když je mobil v letadlovém režimu nebo daleko od vás. Váš mozek je zkrátka naučený si podvědomě pamatovat jeho prezenci. A čím víc jste na telefonu závislí, tím více po něm bude vaše hlava volat na úkor koncentrace.  

Abyste se nestali otroky svých telefonů, můžete alespoň částečně regulovat čas, který na mobilu trávíte. Pomůžou nejrůznější aplikace: pro iPhone se hodí služba Screen Time, pro Android zase Digital Wellbeing. Díky nim zjistíte, jaké aplikace jsou největšími žrouty času, a dokonce si je můžete zakázat. Přístup vám odepřou třeba aplikace Freedom či Forest. 

shutterstock_1898016691
(Zdroj: Shutterstock) 

Do stresu vás dokáže dostat i počet nepřečtených mailů v podobě výstražného červeného čísílka v rohu ikony aplikace. V nastavení telefonu si tento údaj můžete schovat a budete mít zase o trochu menší pocit, že nestíháte. To stejné platí i pro Messenger a další aplikace, které vám neustále dávají najevo, že vás někdo shání. 

Vsadit můžete i na princip DND. Jsou to jen tři písmena, mají však velký dopad. Do Not Disturb je funkce, kterou si můžete nainstalovat do telefonu, a nikdo se vám pak nedovolá (pokud někomu neudělíte výjimku). „Vy se pak můžete věnovat tomu, co je opravdu důležité. Tato funkce velmi dobře funguje i v autě,“ doporučuje Petr Mára.  

Podle úspěšného digitálního trenéra může fungovat i na první pohled paradoxní řešení – a sice pořízení dalšího telefonu. Trik v tomto případě spočívá v dělbě účelů. Zatímco jedno zařízení budete využívat jen na aktivity spojené s prací, druhé bude ryze volnočasové. Z firemního telefonu například můžete vymazat aplikace sociálních sítí a hry, které vás beztak jen ruší, a v osobním telefonu zase nemít účet s pracovním mailem. Zamezíte tak, aby vám práce pronikala do chvíli, kdy máte odpočívat, a naopak.  

Se zvládáním technologií a striktním oddělováním osobního a pracovního života by vám ostatně měl pomoct také zaměstnavatel. Vždyť i v jeho zájmu je, aby měly technologie pozitivní dopad na váš pracovní výkon a spokojenost. Filip Muška, Workplace Strategies Lead, říká: “Je důležité, aby firmy budovaly silnou digitální kulturu, ve které mají technologie jasně dané funkce a účely. Někdy totiž stačí, když víte, že nemusíte na mail odpovídat v jednu ráno, nebo že můžete být na poradě zcela offline.“ Technostres má rázem o pár zbraní méně. 

 


Co je to certifikace BREEAM a jak ji získat?

Co je to certifikace BREEAM a jak ji získat?

Bez bakterií i bez stresu. Jak vytvořit opravdu zdravou kancelář?

Bez bakterií i bez stresu. Jak vytvořit opravdu zdravou kancelář?

Klimatizace versus topení: Jak správně nastavit teplotu v kanceláři?

Klimatizace versus topení: Jak správně nastavit teplotu v kanceláři?