Zelený seznam taxonomie, Pařížská dohoda či cirkulární ekonomika. Udržitelné investování odkazuje na desítky pojmů a zkratek, jejichž význam nemusí každý znát. A jelikož jsou tato slova již součástí snad každé investice, připravili jsme si pro vás další článek se stručným popisem těch nejpoužívanějších termínů.
Zabudovaný uhlík
Zabudovaný uhlík označuje emise, které se již nedají zvrátit. Patří mezi ně například energie používané k těžbě, získávání, upravování, zpracování a k výrobě materiálů. Snížení zabudovaného uhlíku lze docílit pomocí výběru vhodných materiálů a technologií, které jeho míru redukují.
(Zdroj: Shutterstock)
Provozní uhlík
Pod pojmem provozní uhlík rozumíme emise z energie pro udržení teploty v objektu a energie využívané pro osvětlení, napájení a celkový chod objektu. Pod provozní uhlík spadá zejména elektřina a zemní plyn. Jeho úroveň lze snížit zlepšením energetické účinnosti budovy, její údržbou a provozem, optimalizací v rámci spotřeb, implementací nejmodernějších inovací, či modernizací obálky budovy.
Green washing
Greenwashing je označení pro komunikaci a sdílení nepravdivých informací o environmentální zodpovědnosti společností a firem. Firmy či jednotlivci se pomocí tohoto uměle vybudovaného obrazu snaží zlepšit svou reputaci a prezentovat ekologicky zodpovědný obraz sebe sama.
Pod greenwashing spadají marketingové a PR aktivity, kterými společnosti vypráví nepravdivý příběh nebo zatajují fakta, které dokazují jejich nešetrné a neekologické chování. Anglický termín greenwashing vznikl spojením slov green a whitewashing, který definuje zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem lepšího image společnosti či určitého tématu.
(Zdroj: Shutterstock)
Pařížská dohoda
Pařížská dohoda z roku 2015 je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a patří mezi mezinárodní klimatické dohody. Globální smlouva má za cíl omezit emise skleníkových plynů po roku 2020. Tuto dohodu sjednaly a ratifikovaly všechny členské státy EU, které jsou odhodlány se do roku 2050 stát první klimaticky neutrální ekonomikou a společností.
Účelem této dlouhodobé strategie je
- udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí,
- zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu, který neohrozí produkci potravin
- a sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.
Znění dohody bylo dojednáno během Klimatické konference v Paříži 2015, schváleno všemi 195 smluvními stranami a přijato 12. prosince 2015.
(Zdroj: Shutterstock)
Zelená taxonomie
Taxonomii definuje klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Tento klasifikační systém zelené taxonomie je v Evropské unii platný od roku 2020 a týká se rozčlenění hospodářských činností, technologií a zdrojů podle jejich ohleduplnosti ke klimatu. Zelený seznam taxonomie zohledňuje 6 následujících cílů:
- zmírnění změny klimatu
- přizpůsobení se změně klimatu
- udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
- přechod na oběhové hospodářství
- prevence a omezování znečištění
- ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Aby byly projekty v souladu s taxonomií, musí splňovat alespoň jeden z výše uvedených bodů a zároveň žádný z bodů výrazně poškozovat. Účelem klasifikace je zprůhlednit prostředí pro investory a zohlednit, které projekty se zasazují o udržitelné životní prostředí.
(Zdroj: Shutterstock)
Cirkulární ekonomika
Cirkulární ekonomika se na rozdíl od ekonomiky lineární, která má na jednom konci zdroje a na druhém konci výrobky a odpad, snaží odpad přeměnit opět na zdroj.
Proces tvoří tři hlavní principy:
1. Uzavření kruhu zdrojů – přetavení odpadového materiálu zpět na zdroje
2. Zpomalení toku zdrojů – zvýšení životnosti výrobků pomocí inovací, technologií a designu.
3. Narovnání toku zdrojů – změna spotřebitelského chování (z vlastnění na sdílení), maximalizace využívání zdrojů.
Příkladem cirkulární ekonomiky v praxi je zálohování plastových obalů, digitalizace, recyklace a opětovné využívání odpadních látek nebo cloudová řešení a on-line platformy.
Biodiverzita
Biodiverzita (biologická diverzita) je termín označující různorodost živých organismů na Zemi. Tato variabilita je základním předpokladem pro fungování ekosystémů a pro zachování ekologické rovnováhy v přírodě.
Biodiverzitu ale ohrožuje zejména lidská činnost, která způsobuje degradaci ekosystémů a životního prostředí a s tím spojený úbytek nenahraditelných přírodních zdrojů a vymírání živočišných druhů. Mezi další ohrožující faktory patří těžba surovin, změny klimatu, vyčerpávání přírodních zdrojů a ekosystémů, zavlékání cizích druhů, které ohrožují ty místní, znečištění prostředí a nemoci.
Pro zachování biodiverzity je třeba ochrany ekosystémů, zavedení ekologického zemědělství, omezení rybolovu, boj proti příčinám klimatických změn a zamezení invazí zavlečených druhů rostlin a živočichů.
Udržitelné investování je tématem, které nám není cizí. Neváhejte kontaktovat naše experty, kteří vám zodpoví na vaše dotazy a pomohou vám při implementaci jednotlivých kritérií v oblasti ESG.